Metodika hodnocení aplikovaného výzkumu v podmínkách malých a středních podniků
Je novým nástrojem,
- pro zlepšení řízení výzkumné a vývojové (dále jen “VaV”) činnosti v podnikatelských subjektech tak, aby byla zcela v souladu s jeho strategickými cíli, přispěla k udržení, resp. růstu jeho konkurenceschopnosti a její přínos bylo možné hodnotit.
- pomoci podnikatelskému subjektu vyhodnotit pozici VaV v podniku z hlediska produktového portfolia a uspokojování potřeb zákazníků.
- jak může podnikatelský subjekt
- identifikovat silné a slabé stránky v oblasti řízení VaV i příležitosti a hrozby související s jeho VaV činností
- analyzovat produktové portfolio z hlediska potřeb řízení VaV
- lze lépe pracovat s informacemi a vyhodnocovat přínosy VaV aktivit
- umožní konkrétnímu podniku vybrat odpovídající indikátory pro sledování, vyhodnocování a řízení přínosy VaV aktivit i jednotlivých projektů, a to jak z hlediska finanční výkonnosti podniku, tak i z perspektivy zákazníků, interních procesů a nových znalostí.
Metodika doporučuje postupovat v následujících krocích:
V prvním kroku je nutné identifikovat strategické cíle společnosti a cílové hodnoty v oblasti výkonnosti. Je třeba zjistit informace týkající se:
- charakteristiky produktů společnosti, jaká je hlavní konkurenční výhoda společnosti, co je nejdůležitější pro její udržení, resp. růst, jaké jsou strategické cíle společnosti a jaká je jejich vazba na jednotlivé oblasti (perspektivy) BSC;
- charakteru VaV činnosti ve společnosti (základní výzkum, aplikovaný výzkum, vývoj nových produktů apod.);
- cílů stanovených pro oddělení VaV, resp. pro VaV činnost, resp. pro jednotlivé VaV projekty (např. rentabilita výdajů na VaV, výše obratu věnovaného na VaV, indikátory používané pro měření výkonnosti a jejich cílové hodnoty);
- konkrétních nástrojů využívaných společností pro řízení výkonnosti (jak je sledováno a vyhodnocováno plnění stanovených kritérií, jak jsou ukazatele výkonnosti VaV navázány na celopodnikové cíle);
- operativního řízení VaV činnosti, resp. jednotlivých VaV projektů;
- způsobu stanovování úkolů pro jednotlivé pracovníky i týmy (vazba výsledků týmů na plnění cílů společnosti), hodnocení pracovníků (zpětná vazba);
- úrovně horizontální a vertikální komunikace, sdílení informací a zkušeností mezi jednotlivými týmy a úrovně spolupráce v rámci společnosti;
- komunikace se zákazníky, promítnutí požadavků zákazníků do VaV činnosti, resp. do jednotlivých VaV projektů, měřitelnosti dopadů práce týmů na plnění požadavků zákazníků;
- podpory ze strany vedení společnosti ke komunikaci odlišného názoru a postoje, k diskuzím na téma směřování společnosti, otevřenost ke změnám;
- monitorování a předávání (sdílení) získaných zkušeností z ukončených projektů.
Na základě analýzy získaných poznatků lze identifikovat slabé stránky systému řízení VaV činnosti i jednotlivých VaV projektů.